Vznik CD BR3 očima Kamila Drába.




Dýchám tě
Píseň vznikla na základě prvních riffů, které mi dodal Martin po té, co jsem ho požádal o spolupráci na novém cd Bloody Rose. Tenkrát ještě nebyl řádným členem kapely, ale já jsem potřeboval někoho, kdo by mi pomohl rozvinout mé nápady. Martin se procesu tvorby připojil až když byla píseň už v podstatě hotová, ale už tenkrát jsem věděl, že je to začátek něčeho nového, co bez něj samo nepůjde. Text jsem dopisoval průběžně a není v něm hlubší význam, jen dle mého dobře poskládané slova a fráze. Byla to jedna ze tří věcí, která byla hotová před nástupem do studia.

Stíny
Na kazetě s riffy ke skladbě Dýchám tě o d Martina byly „zbyly“ riffy k právě k této skladbě. V první fázi se mi vůbec nezdály a nevěděl jsem, jak a kam je použít. Dlouho jsem si jich nevšímal, až jsednou jsem si s nimi hrál a tak nějak ten „zbytek“ za sebe poskládal a dal je Martinovi, aby je přehrál do jednotné tóniny a rytmu. Když mi to přinesl zpět už tam měl i brigie a refrén. Zbývalo vymyslet melodii zpěvu a Stíny byli na světě. Text sloky jsem měl připravený do jiné písně, kterou jsme nakonec ani nedodělali a s refrénem jsem požádal o pomoc Marka Pavelku, kterýmu se moc poved aniž by četl moji sloku, přesto si myslím, že to k sobě sedí úplně fantasticky.

Duch uschlých jeřabin
Píseň vznikala v létě 2005. Měli jsme ji v nějaké formě už nahranou i s melodickou linkou. Požádal jsem tenkrát Marka Pavelku, který v té době s námi zpíval, aby si ji upravil a případně použil mou zpěvovou linku, načeš on píseň totálně překopal a v podstatě i dodělal, dnes jsem rád, že se tak stalo, tahle verze je mnohokrát lepší než ta původní, která se dnes jeví hodně křečovitá. Díky Markově práci se skladbou jsem se mohl plně věnovat textu a myslím, že je to i znát. Text považuji dodnes za jeden z nejlepších ne li nejlepší, co jsem kdy napsal.

Psycho
Věc která vznikala ještě ze zaběhlých šablon a byla první na řadě po Markově odchodu. Vrátili jsme se k tvůrčímu procesu pod mojí „taktovkou“. Dotáhl jsem jí do konce v podstatě úplně celou sám. Text měl být původně v angličtině, bohužel se nenašel nikdo, kdo by ho dotáhl dokonce. V průběhu natáčení BR 3 se kluci a hlavně Petr (baskytara) usnesli, že by měla být na desce v češtině. Dlouho jsem nevěděl o čem by měla být a jak ubíhaly natáčecí dny začínal jsem být nervózní, že text bude ve finále úplný blábol. A pak to přišlo a slova byla hotová za dvě hodiny. V češtině je skladba o 50% lepší a jsem rád, že jsme se pro český text rozhodli.

K srdci blíž
U textu k této písni si naopak myslím, že v angličtině vyzněla líp. Docela se poved i anglický text. Přesto si stojím i za tím českým i když skladbu dělá tak trochu víc „českou“ a malinko ji sráží dolů. Píseň vznikla na dvou stěžejních riffech, které dodal Vlasta Kamenský a já ji doaranžoval do finální podoby. S Vlastou jsme ji hráli poprvé a naposled na jeho posledním koncertě s Bloody Rose v září 2006. Na desce je příjemným zpestřením, protože vyznívá poněkud jinak než zbytek CD. Bohužel na koncertech ji moc rád nehraji pro její zvolnění uprostřed, lidi při ni vypadávají z tempa.

Sedmnáct
Tahle píseň vznikla celkem spontánně těsně po dokončení CD Bůh mě suď. Měl jsem v ní jasno okamžitě a byla hotová v podstatě na první zkoušce a to včetně textu. Je trochu jiná a pokud jsme si na „Bůh mě suď vytvářeli jakýs takýs sound, tahle skladba směřoval úplně jinam, což tenkrát zdůrazňoval hlavně Marek, který ji zpíval skoro z donucení?. Dlouho jsem uvažoval, jestli ji na BR 3 vůbec zařadit a pokud ano, tak jen jako bonus. Naštěstí se ve studiu povedla dokonale a na CD zapadla.

V mý hlavě
Při tvorbě BR 3 nás ve finále tlačil čas a tak jsem o nějaké nápady požádal pár lidí. Tak vznikala tahle píseň, přestože z prvotního nápadu zbylo v písní jen hodně málo až téměř nic. Celou ji rozpracoval a dodělal Martin, já pomáhal jen doladit skladbu riffů. Text vznikal pod tlakem při cestě do studia. Pro mě je tahle píseň jen pomyslnou vatou na CD. Na koncertech jsme ji nikdy nehráli kvůli nízko položenému zpěvu.

Blízko nebe
Tuhle píseň jsme měli s Martinem rozpracovanou jako jednu s prvních. Původně ji měl Martin na sedmistrunku, ale zdála se mu temná a měl pocit, že se do BR nehodí. Nechali jsme ji u ledu. Ke konci tvorby BR 3 ji Martin předělal na šestistrunku, více jsme ji usadili, změnili bicí a výsledek byl na světě. Finální tvář dostala až ve studiu a byli jsme příjemně překvapeni. Na desce je to jedna z mých nejoblíbenějších stejně jako na koncertech. Dlouho jsem neměl představu o zpěvové lince a postupně vyměnil snad padesát možností… až jsem jednou přezpíval refrén Martinovi a ten byl moc spokojený a dodal mi důvěru. Měl jsem pocit, že je zpěv moc hluboko. Krátce na to jsem dodělal i sloku. Na text jsem čekal opět skoro až na „dvanáctou“, ale nechtěl jsem ho odbýt a tím píseň pohřbít. Nakonec to byla poslední věc, kterou jsem ve studiu nazpíval.

Zahalený osudem.
Tahle píseň byla celá v Martinově režii. Dodal mi riffy a to už i poskládané za sebou téměř v podobě, ve které jsou na desce. Zase jsem si dával na čas jak se zpěvovými linkami tak s textem a to se myslím vyplatilo. S písní jsem spokojený i když si myslím, že si zasloužila propacovanější aranže, vokály atd., zní tak nějak obyčejně. Bohužel už nebyl čas.

Napořád
Tahle skladba vznikala hodně dlouho. Prvotní nápad byl tak nějak punkový a pořád se mi jevil nějak jalově. Den před natáčením mě napadl riff, ke kterému když jsem přetransformoval akordy sloky a refrénu do jednotné tóniny se výborně hodil. Aranž mi šla v tomhle případě až překvapivě sama, byla hotová za deset minut. Text mi dodal na požádaní Tonda Salva (kytarista Cherry), jen jsem si ho mírně upravil, ale sedl tam perfektně, přesně, jak jsem si přestavoval. V současnosti je to moje nejoblíbenější píseň BR.

Kamil Dráb